Pokojovky v pokojíčku

V MAIRE trpíme klasickou zahradnickou chorobou - sběratelstvím (čtěte syslením) všeho zeleného, co rostlinu připomíná byť jen vzdáleně. Proto nám jsou taky všechny parapety v bytě úzké, teplotu bychom nejraději v každém pokoji jinou a kdyby to jen trošku šlo, místo koupelny bychom zřídili tropický skleník. Ušetřena nezůstala ani rodina a přátelé, které při každé vhodné příležitosti obdarováváme květináčkem s nějakým lupením. To víte, zelená uklidňuje a tahle ještě čistí vzduch a vyrábí kyslík!

V posledních týdnech jsme s místem bojovali zas. Domů se stěhovala všechna ta letněná drobotina z balkonu, terasy i zahrady. Pro stejně zapálené pěstitele máme pár tipů, na co si dát pozor.

Při přesunu letněných rostlin do interiéru je třeba dbát na:

• kontrolu nezvaných návštěvníků, jako jsou svilušky, puklice nebo mšice
• omezení zálivky a hnojení
• umístění do chladného nebo středně teplého interiéru

Většina hmyzích škůdců pokojových rostlin má ráda teplý a suchý vzduch v interiéru. Rozvoj můžeme omezit rosením rostlin nebo jejich sprchováním, které zvyšuje vlhkost vzduchu a pravidelnou kontrolou. Pokud už nějaké škůdce zpozorujeme, je vhodné napadenou rostlinku ošetřit vhodným preparátem a umístit ji do karantény, abychom zabránili šíření škůdce na další rostliny.

Mnoho pokojových rostlin v zimních měsících vítá chladnější interiér. Ty nejotužilejší, jejichž původní domovinou je teplejší mírné pásmo nebo chladnější subtropy, vyžadují teploty jen mezi 3 a 8°C. Patří sem například vavřín (Laurus), rozmarýn (Rosmarinus) nebo myrta (Myrtus). Poloteplé interiéry s teplotou kolem 12 až 15°C jsou ideální pro subtropické rostliny, například chřest (Asparagus), tenuru (Sansevieria) a fíkovník (Ficus). Teplé interiéry svědčí tropickým a subtropickým rostlinám, například orchidejím, toulitkám (Anthurium) a krotonům (Codiaeum). Mnohé z tropických rostlin však potřebují vysokou vzdušnou vlhkost a proto se uplatňují ve sbírkových sklenících, nikoliv v obytných interiérech.

Hnojení pokojovek na podzim postupně omezujeme. Dny se krátí, rostlinám se dostává méně světla a mají tendencí se "vytahovat". Nadbytečným hnojivem bychom rostliny motivovali k tvorbě dlouhých výhonů s menším množstvím lístků, které jsou křehké a snadno se vylamují. V chladnějších interiérech omezujeme i zálivku, aby nebyla půda přemokřená a nedocházelo k odehnívání kořenů.

A jak se mají pokojovky u vás? Bojujete s místem na parapetech a poličkách nebo opečováváte jeden kaktus na stolku u počítače?