Pokojovky na letním bytě

Májové dny lákají k procházkám. Sluníčko nás spolehlivě dokáže vytáhnout na procházku do parku nebo k posezení na zahrádce ve stínu kaštanů. A když se přežene přeháňka, bavíme se pohledem na vodní zrcátka, ve kterých se koupou vrabci a na obloze se klene duha.

Tenhle čas, kdy slunce hřeje, ale nepálí a místo bouřek přechází jen lehký déšť, je nejvhodnější pro přestěhování pokojových rostlin na letní byt. Po zmrzlých už jsou okenní parapety plné truhlíků s letničkami a zábradlí balkonu se začíná pomalu zelenat obláčky muškátů, molic, verben a povíjnic. Ale vždy se dá najít ještě volný kout, kam se uvelebí pár květináčů s oleandry, citrusy nebo fíkusy a z šedivého balkonu se vyloupne dovolenkové zákoutí, které se správně vybraným nábytkem směle konkuruje přímořským destinacím.

Kterým pokojovkám letnění prospěje?

Na slunce se celou zimu těší rostliny středomoří. Letnění si budou užívat citrusy, myrty, ibišky, oleandry, vavříny, palmy, popínavé bugenvilei a jasmín, z bylinek pak rozmarýn, tymián, šalvěj, saturejka nebo levandule, sukulenty a kaktusy.

Do polostínu se mohou nastěhovat monstery a filodendrony, zelence, voděnky, dračince, exotické orchideje, kamélie, azalky nebo hortenzie.

Proč rostliny letnit?

Rostliny, kterým dopřejeme venkovní pobyt, získávají pevnější, pravidelnou stavbu, lépe se vybarvují, lépe nakvétají a výrazně jim prospívá i déšť, který spláchne nečistoty a na rozdíl od vody z vodovodního řadu nebo studny nezasoluje půdu minerály.

Jak zalévat a hnojit?

V zimních měsících je zálivka pokojových rostlin značně omezená a hnojení se vůbec neprovádí. Jak se délka dne postupně prodlužuje, zálivku můžeme zvýšit a pomalu začít i s hnojením. Při přesunu rostlin na letní byt je důležité zvýšit množství zálivky, jelikož vzrůstá denní teplota a rostliny mají větší odpar. Zaléváme vždy odstátou vodou, nejlépe ráno a večer do podmisky. Nevhodné je zalévat rostliny studenou vodou přímo na kořeny - rostliny jsou ve stresu a zpomalí svůj růst. Hnojení rostlin je možné provádět tekutým hnojivem přidaným do zálivkové vody, granulovaným hnojivem s postupným uvolňováním, které lehce zapracujeme do půdy, nebo hnojivými tyčinkami. Na výživu jsou nejnáročnější kvetoucí druhy.

Na co si dát při letnění pozor?

V letních měsících si musíme pohlídat dostatečné množství zálivky, aby bal rostlin nepřesychal. Nestačí-li zalévat jednou denně, zaléváme ráno i večer. Pokud rostliny letníme pravidelně, při přesazování můžeme do nového substrátu přimíchat hydrogel, který rostlinám pomůže vyrovnat výkyvy v zálivce. 

Opatrní bychom měli být i při výběru pěstební nádoby. Rostliny musí mít zajištěn odtok vody, aby po silném dešti nedošlo k zahnívání kořenů. Nevhodné jsou dekorační obaly bez odtoku.

Pravidelně musíme kontrolovat výskyt chorob a škůdců. Pohlídat si musíme především mšice, puklice a také padlí. Důležitý je včasný zásah, aby se škůdci nerozšířili na další rostliny.

Při stěhování musíme dát pozor na ostré slunce. Rostliny uvyklé na domácí polostín by se rychle spálily. Proto květináče zpočátku umisťujeme na chráněnější místo a až později na přímé slunce. Pokud jsou rostliny vzrůstnější, uvážeme je k opoře, aby se pod náporem větru nevyvracely. Pomoci nám také mohou kameny umístěné na dno květináče. Vytvoří tak drenážní vrstvu a zároveň jsou květináče stabilnější.

Pokojové rostliny chráníme před poklesem teplot. Letnit můžeme začít v polovině května, po zmrzlých (Pankrác 12. 5., Servác 13. 5. a Bonifác 14. 5.). Domů rostliny opět stěhujeme většinou v průběhu září, kdy noční teploty klesají k 5°C.

V MAIRE se na zámcích často kocháme a zároveň závidíme překrásné oranžerie, fíkovny nebo skleníky. Tady má letnění dlouhou tradici a leckterý šlechtický rod díky sbírkaření získával na vážnosti. A co vy? Taky jste obětí stěhování těžkých květináčů s oleandry při návštěvě u babičky? Nebo jen vystrčíte pár kaktusů z parapetu na balkon?