Zahrada pro královnu

V loňském roce jsme dostali velmi speciální zadání pro projekt zahrady. Kromě docela obvyklých přání, jako je květinový záhon, který bude lemovat cestičku k domu a vítat návštěvníky barevnými květy od jara do podzimu, venkovské terasy dlážděné kameny, s voňavými trvalkami ve spárách, které se rozvoní na každém kroku, divokým plotem, který naváže na okolní krajinu plnou remízků, luk a lesů, jsme měli důležitý úkol, který rezonoval ve všech dílčích částech zahrady. Úkol v pravdě velkolepý. Ubytovat a poskytnout přívětivý životní prostor pro stovky tisíc včel z desítek úlů.

I květnatá louka je vhodným útočištěm pro včely.

Ubytování

Zahrada s rodinným domem je na samém okraji obce a sousedí s loukou, malým hájkem a rybníčkem. O pár kroků dál už jsou lesy, dříve převážně smrkové, nyní procházející postupnou obnovou na odolnější lesy smíšené.

Prostor pro množství úlů se našel v nejníže položené části zahrady. Místo je chráněné před velkými poryvy větru vzrostlými listnatými stromy a za pár let i nově vysazeným, volně rostoucím plotem z listnatých dřevin.

Polostinná poloha, květnatá louka a blízkost rybníčku pomáhají i v horkých letních měsících udržovat příjemné mikroklima.

Stravování

Včelky mají velké rajony a jen na zahradě je nenakrmíme. Přesto jsme však všechny vegetační prvky plánovaly tak, aby kvetly a poskytovaly pyl a nektar po celou vegetační sezónu. 

Nektar je sladká šťáva, kterou vylučují rostliny žlázami (nektarii). Nejvíce jich nachází v květech hmyzosnubných vyšších rostlin. Nektar obsahuje 30-95% vody, 5-70% cukrů a nepatrné množství organických kyselin, éterických látek, vitamínů a enzymů. Z cukrů je nejvíce zastoupena fruktóza, glukóza a sacharóza.

Medovici produkuje hmyz parazitující na rostlinách. Včelařsky významné jsou mšice a červci, tvoří ji ale i mery, molice nebo křísové. Medovice obsahuje až 14 druhů cukrů, aminokyseliny, éterické oleje, minerální prvky, barviva apod.

Pyl jsou samčí pohlavní buňky vyšších rostlin. Včely sbírají pyl hmyzosnubných rostlin, kterých je v přírodě většina, ale i některých větrosnubných (např. kukuřice, borovice atd.). Každá rostlina má specifický tvar pylových zrn. Hmyzosnubné rostliny mají pyl těžší, s nerovným povrchem nebo lepkavý, aby se dobře zachytil na těle hmyzu.

A jaké druhy rostlin je dobré do včelího jídelníčku zařadit?

Aromatické a léčivé rostliny

Nemusíte je použít pouze do bylinkové zahrádky. Řada z léčivých druhů patří i mezi oblíbené záhonové trvalky. Aby však byl zachován jejich léčivý účinek i množství pylu a nektaru v květech, používejte pouze botanické druhy.

Althea rosea (proskurník topolovka), Calendula officinalis (měsíček lékařský), Carum carvi (kmín), Coriandrum sativum (koriandr setý), Foeniculum vulgare (fenykl obecný), Hyssopus officinalis (yzop lékařský), Levisticum officinalis (libeček lékařský), Melissa officinalis (meduňka lékařská), Mentha piperita (máta peprná), Ocimum basilicum (bazalka pravá), Origanum vulgare (dobromysl obecná), Paeonia officinalis (pivoňka lékařská), Salvia officinalis (šalvěj lékařská), Satureja hortensis (saturejka zahradní), Thymus vulgaris (mateřídouška), Valeriana officinalis (kozlík lékařský), Verbascum thopisforme (divizna velkokvětá).

Okrasné letničky, trvalky, cibuloviny a hlíznaté rostliny

I klasický okrasný záhon může přilákat opylovače a kromě úkrytu jim poskytnout vydatnou hostinu. Uplatní se letničky, které se mohou každý rok obměňovat nebo nechat záhonem cestovat při vysemenění, trvalky, které v záhonu, na skalce či podrostech prosperují řadu let, jarní i letní cibuloviny nebo hlíznaté rostliny, které je obvykle nutné po odkvětu a zatažení vyjmout z půdy a na podzim nebo na jaře opět vysadit (výjimku tvoří některé botanické druhy, které můžeme v půdě ponechat).

Dahlia (jiřina), Delphinium (ostrožka), Digitalis (náprstník), Escholtzia (sluncovka), Gailardia (kokarda), Helianthus (slunečnice), Helichrysum (slaměnka), Iberis (štěničník), Lilium (lilie), Lobelia (lobelka), Malva (sléz), Nepeta (šanta), Nigella (černucha), Paeonia (pivoňka), Papaver (mák), Portulaca (šrucha), Salvia (šalvěj), Scabiosa (chrastavec), Tagetes (aksamitník), Verbena (sporýš), Zinnia (ostálka).

Ovocné dřeviny a bobuloviny

Pěstování ovocných dřevin a chov včel jde báječně dohromady. Včelí pracanti se při dobrém počasí postarají o důkladné opylení a na dobrou úrodu je zaděláno.

Amygdalus communis (mandloň obecná), Armeniaca vulgaris (meruňka obecná), Castanea sativa (kaštanovník jedlý), Cydonia oblonga (kdouloň), Fragaria (jahodník), Malus (jabloň), Mespilus germanica (mišpule německá), Persica vulgaris (broskvoň obecná), Prunus (slivoň), Prunus cerasus (třešeň, višeň), Pyrus communis (hrušeň), Ribes glossularia (angrešt), Ribes nigrum (rybíz černý), Ribes rubrum (rybíz červený), Rubus fruticosus (ostružiník), Rubus idaeus (maliník), Sorbus domestica (jeřáb oskeruše).

Okrasné dřeviny

Výběr včelařsky významných okrasných dřevin je veliký a množství jejich odrůd téměř nekonečné. Vyhýbat bychom se měli plnokvětým kultivarům, jejichž květy jsou sterilní a tvarování dřevin (plotů, soliter apod.), které vede k omezení nakvétání. Jako u jiných realizací je třeba vždy zohledňovat podmínky stanoviště.

Abies alba (jedle bělokorá), Acer campestre (javor babyka), Acer platanoides (javor mléč), Acer pseudoplatanus (javor klen), Aesculus hippocastanum (javor maďal), Alnus glutinosa (olše lepkavá), Berberis vulgaris (dřišťál obecný), Betula pendula (bříza bělokorá), Buddleja (komule), Carpinus betulus (habr obecný), Cornus mas (dřín), Corylus avelana (líska obecná), Cotinus coggygria (ruj vlasatá), Crataegus laevigata (hloh obecný), Eleagnus angustifolia (hlošina úzkolistá), Euonymus verrucosa (brslen bradavičnatý), Fagus sylvatica (buk lesní), Hedera helix (břečťan popínavý), Juglans nigra (ořešák černý), Larix decidua (modřín opadavý), Ligustrum vulgare (ptačí zob), Lonicera xylosteum (zimolez obecný), Philadelphus coronarius (pustoryl věncový), Pinus nigra (borovice černá), Pinus sylvestris (borovice lesní), Populus (topol), Prunus padus (střemcha obecná), Prunus spinosa (trnka obecná), Quercus robur (dub letní), Quercus rubra (dub červený), Rhamnus cathartica (řešetlák počistivý), Ribes aurea (meruzalka zlatá), Robinia pseudoacacia (trnovník akát), Rosa canina (růže šípková), Salix (vrba), Sambucus (bez), Sorbus (jeřáb), Spirea (tavolník), Swida (svída), Taxus baccata (tis červený), Tilia cordata (lípa srdčitá), Tilia platyphylos (lípa velkolistá), Ulmus (jilm), Viburnum lantana (kalina tušalaj), Viburnum opulus (kalina obecná).

Pitný režim

Pro pitný režim včel můžeme pořídit v každých včelařských potřebách jednoduchá napajedla. Ve vlastní zahradě ale můžeme jít o kousek dál a pracovat s vodou i ve formě malých jezírek, kamenných korýtek, drobných zrcátek v dlažbě, která se naplní po každém dešti, nebo upravit sud nebo vanu na dešťovou vodu tak, aby se včelky mohly bezpečně napít a nehrozilo jejich utonutí (postačí k tomu určený plovák nebo dřevěná lať).

Bezpečí

Pokud chceme, aby se našim hmyzím spolubydlícím v zahradě dařilo, je třeba brát na zřetel i jejich bezpečnost. Kromě vytvoření stanoviště pro úly, které je chráněné před větrem a slunečním žárem, musíme brát v úvahu i další faktory životního prostředí včel.

Když jim vytvoříme bohatou pastvu, neměli bychom zapomínat na to, že některá pěstební opatření jsou pro nás v zahradě zapovězená. Především bychom se měli vyhýbat plošnému použití pesticidů, které nás sice ochrání před hmyzími škůdci rostlin, ale často nechtěně zahubíme i nájemníky vítané. Vždy bychom měli zvážit možnosti biologické ochrany rostlin. Přeměníme-li část zahrady na bohatě kvetoucí louku, kosení provádíme postupně, mozaikovitě, abychom nejen včelám, ale i dalšímu užitečnému hmyzu ponechali dostatek prostoru pro úkryt i stravu.

Včelám, hmyzu i dalším obyvatelům zahrady pomůžeme, když na zahradě omezíme používání umělého osvětlení. Pokud je zahradní osvětlení zapnuté i přes noc, hmyz je zmatený a dezorientovaný. Hmyzu vadí i všechna světla s pohybovým čidlem, která mohou reagovat i na další obyvatele zahrady, třeba vyplašeného ježka nebo toulající se sousedovic kočku.

Jak začít?

Není třeba si na zahradu hned do začátku taky nastěhovat celou maringotku plnou včel. Pokud nutně netrváme na tom, že sklenicemi medu budeme zásobovat rodinu i celé polesí, můžeme si pro začátek pořídit jen hmyzí domeček, ve kterém úkryt naleznou různé druhy hmyzu, včelky samotářky nevyjímaje. 

Postupně, pomaloučku, polehoučku začneme zahradu upravovat. V květnu okna osázíme truhlíky s pestrou směsí letniček, do zeleninových záhonů rozhodíme tak říkajíc pro chuť i semínka bazalky, fenyklu a kopru, pro barvu můžeme přidat i měsíček a aksamitník. A když nejsme troškaři, ubereme kousek anglického trávníku a na místo něj upravíme plochy kolem vzrostlých stromů a vzdálenější části zahrady na kvetoucí louku. Jakmile se do nově se rodící "divočiny" zakoukáme, přijde ten pravý čas na nákup pár kousků ovocných stromků, výměnu neprostupného plotu z jehličnanů za volně rostoucí, listnatý.

...a nakonec tu maringotku!